Ženy v IT. Co se děje v zákulisí vývoje?

20. 4. 2016|  Ze světa techniky

Obrázek k článku

Před dvěma měsíci jsem napsala článek Ženy v IT. Ano či ne?. Z reakcí mého okolí jsem pochopila, že si ženy a dívky ve většině případů ani nedovedou představit, co práce v IT obnáší. Upřímně? Rok zpátky jsem na tom byla úplně stejně. Myslela jsem si, že Java je panáček ze Star Wars a že se .NET čte “tečka NET”. S nástupem na pozici IT researchera přišlo poměrně kruté prozření a já si začala pomalu uvědomovat, jakou mají informační technologie moc a jak fascinující dokáže svět IT být. Proto jsem se rozhodla napsat pokračování s názvem – Co se děje v zákulisí vývoje?. Pokusím se zbořit dívčí představu o tom, že „ajťák“ je zarostlý Robinson s okulárama na nose, sedící v tmavé kůče, zuřivě vyťukávající nějakou „ajtý“ hatlamatilku do klávesnice, a představit pár nejčastějších pozic ze zákulisí vývoje softwaru.

Dívčí představa Robinsona je kupodivu opodstatněná. Základním tahounem IT bylo po dlouhou dobu programování, které bylo až do nedávna výsostně mužským oborem. Komplexnost a využití informačních technologií je ale v dnešní době natolik rozsáhlé, že aby vznikl kvalitní a výkonný software, je potřeba mnohem více jiných specializací než jen programování. A světe div se, u většiny z těchto nových specializací se ženy díky svým typickým vlastnostem dokáží uplatnit mnohem lépe než muži. Pojďme si představit několik z nich.

Stejně jako všude, tak i v IT je na počátku všeho myšlenka, nápad. Hned potom přichází na řadu IT Analytik. Ten sice potřebuje základní znalost programovacích jazyků a jejich možností, ale musí oplývat také dalšími schopnostmi. Jednou z nejdůležitějších je komunikativnost a cit pro vyjadřování. Náplní práce analytika je totiž přímá komunikace s klientem, který si objednává vytvoření informačního systému či programové aplikace. Konzultuje s nimi, jaký má mít software funkce, v jakých podmínkách bude používán a jakou zátěž musí vydržet. „Tyto požadavky poté musím zpracovat, analyzovat, zobecnit a navrhnout jejich realizaci v systému. Samotný návrh pak konzultuji se SW architekty a převádím do zadání pro programátory.“[1] popisuje svou práci IT analytička Martina Filipová. Analytik zároveň komunikuje s programátory.

Ti přepisují zadání od analytika do programovacího jazyka a dávají tak reálnou podobu softwaru, který si klient objednal. Pomocí kódu (ano, myslím tím tu IT hatlamatilku), jež zapisuje, vytváří nejrůznější mobilní aplikace, webové stránky, “mozky” všech technických vychytávek, které denně využíváme. Abyste mohli vykonávat profesi programátora, nestačí být odborníkem na vybraný programovací jazyk (Java, PHP, C#, C++). Musíte sledovat vývoj, držet s ním krok, být cílevědomí a neustále se zdokonalovat v tom, co děláte.  Učíte se novým programovacím jazykům, verzovacím systémům a frameworkům, které Vám práci usnadňují.

S rostoucím využitím informačních technologií v každodenním životě roste i zátěž, kterou musí aplikace a programový SW ustát. Zda aplikace tuto zátěž vydrží a bude správně fungovat při běžném užití, zjišťuje SW tester. Ten pomocí různých nástrojů nebo i manuálně ověřuje kvalitu systému. Test Lead managerka Alexandra Makovičková Alvarová vysvětluje důležitost týmové práce mezi testerem a programátorem jako vztah řidiče F1 a jeho servismanem: „Tester by měl být programátorovi servismanem v depu, který se stará o to, aby se špičkový jezdec F1- rozuměj programátor – nezabil v zatáčce. Nesmí se nad něj povyšovat a hodnotit jeho práci, musí prostě jen hledat ohrožující chyby.”[2] Dodává, že tester musí být zdatný diplomat s precizními verbálními schopnostmi. Musí umět nacházet netradiční cesty v komunikaci a umět eliminovat konflikty. V tom jsou ženy přeci mistři!

Celý vývojový tým zastřešuje IT Project manager. Ten zodpovídá za řízení týmu specialistů (analytik, SW architekt, programátor, tester). Dohlíží na to, aby vývoj softwaru běžel podle plánu, dodržovaly se potřebné deadliny a částečně se také stará o business development.

Pokud jste dočetli až sem, už víte, že „ajťák“ není označení pouze jedné pozice, ale stejně jako u lékařů existuje spousta specializací. Ano, pravdou nadále zůstává, že na většinu pozic potřebujete silnější IT background, ale naučit se programovací jazyk nebo ovládat různé IT nástroje není o nic horší, než se naučit anglicky. A to i přesto, že vizuálně připomínají programovací jazyky spíše čínštinu. Bez vlastností jako je komunikativnost, pečlivost, diplomacie a cílevědomost se u většiny pozic v IT neobejdete. A nejsou tyto vlastnosti typické právě pro ženy?

[1] http://www.zkusit.cz/martina-filipova-business-analyticka/

[2] http://www.zkusit.cz/alexandra-makovickova-alvarova-test-manager/

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací

Souhlasím